Odborný partner Poslanecká sněmovna |
- DATUM: pondělí 16. června 2025
- MÍSTO: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Malostranské náměstí 7, Praha 1
- ČAS: 9.00 - 15.00
- ÚČAST: Účast je omezena na odbornou veřejnost a je pouze na pozvání
- JAZYK: čeština
- PROGRAM KONFERENCE
- DŮLEŽITÉ POJMY
- PROBĚHLÉ KONFERENCE
- FOTOGALERIE
- ONLINE STREAM - Konference bude přenášena živě a její záznam bude k dispozici také ve videoarchivu Poslanecké sněmovny
- ONLINE REGISTRACE
Pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost PSP ČR
![]() |
![]() |
Konference Vnitřní bezpečnost a odolnost státu je organizována pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, PhDr. Pavla Žáčka, Ph.D. |
CÍL KONFERENCE
HLAVNÍ TEMATICKÉ OKRUHY
VNITŘNÍ BEZPEČNOST A ODOLNOST STÁTU IV.
Cíl čtvrtého dílu konference
Další pokračování konference VBOS má za cíl udržet pozornost k dané problematice, přivést opět ke společným jednáním prvky bezpečnostního systému ČR a pojmenovat prioritní okruhy k řešení. Diskutovat aktuální otázky spojené s budováním Bezpečnostního systému státu (BSS).
Pro zajištění trvalé bezpečnosti a odolnosti státu je nezbytné komplexní a systematické posilování Bezpečnostního systému státu. V dnešním dynamickém a komplexním světě čelíme řadě bezpečnostních hrozeb a bezprecedentních výzev v oblasti bezpečnosti, které vyžadují neustálou pozornost a aktivní přístup. Od živelných pohrom, hybridních hrozeb a kybernetických útoků až po terorismus, organizovanou kriminalitu, dezinformační kampaně či migraci se bezpečnostní prostředí neustále vyvíjí a mění. Je nezbytné, abychom s těmito hrozbami dokázali efektivně bojovat a chránili tak naše občany, naši zemi a naše hodnoty.
Konference bude rozdělena do těchto čtyř tematických panelů /9.00 - 15.00 hodin/:
-
Zahajovací diskusní blok - pilíře Bezpečnostního systému státu
Úvodní diskusní panel poskytne základní pohled na tématiku následujících bloků a pojmenuje základní pilíře Bezpečnostního systému státu, jakožto souboru institucí, opatření, mechanismů a politik, jejichž cílem je chránit stát, jeho obyvatele a zájmy před různými druhy hrozeb – vnitřními i vnějšími. Tento systém je základní součástí fungování každého moderního státu a zahrnuje různé oblasti – od obranyschopnosti až po ochranu veřejného pořádku či kybernetickou bezpečnost.
-
Obejde se BSS bez implementace moderních technologií?
V rámci tohoto panelu budou účastníci hledat odpovědi na otázky, zda bude principiálně možné se efektivně bránit hrozbám využívajícím nejmodernější technologie, aniž by byly implementovány také na straně Bezpečnostního systému státu. Nepřinesou investice do nejnovějších technologií a řešení v konečném důsledku úspory? Potřebujeme k využívání moderních technologií upravit stávající zákony?
-
Financování BSS a jak na to?
Téma financování Bezpečnostního systému státu dává příležitost k diskusi, jak zajistit dlouhodobou stabilitu financování pro celý BSS, zda a jak společně nakupovat nebo diskutovat otázku auditování efektivnosti vynakládaných prostředků na BSS.
-
Krizové řízení ano, ale jak jsme na tom s krizovou připraveností?
Dalším z klíčových témat konference je otázka, zda je ČR dostatečně připravena na rozsáhlé bezpečnostní incidenty. Kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, teroristické útoky s velkým počtem obětí, průmyslové nehody, přírodní katastrofy, nebo rozsáhlé šíření dezinformací mohou mít zničující dopad na společnost. Je proto důležité, aby státy disponovaly robustními plány a kapacitami pro zvládání takových incidentů. Budeme hledat odpovědi na mnoho otázek jako například: Jaká je krizová připravenost státu a obyvatelstva? Neměla by se do škol vrátit tzv. branná výchova? Má stát nástroje mapování a znalost o schopnostech obyvatelstva a soukromého sektoru plus jejich mobilizační ochoty v případě potřeby bránit stát?
DŮLEŽITÉ POJMY
Bezpečnost státu je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Vnitřní bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zevnitř. Jde o souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek, legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a kterými rovněž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Stát musí být k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.
Vnější bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zvnějšku. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mohou mít charakter migrační vlny apod. Jde také o souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy. Hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností může být neostrá a může docházet i k prolínání dopadů jednotlivých bezpečnostních opatření. Nelze tedy často jednoznačně tvrdit, že se konkrétní ohrožení či aktivity vztahují jen k jednomu z rozměrů bezpečnosti.
Odolnost státu – schopnost odolat a rychle se zotavit z úmyslných útoků, nehod, přírodních katastrof i nekonvenčních stresů, otřesů a hrozeb pro naši ekonomiku a demokratický systém. Součástí odolnosti státu je řada cílů a úkolů v oblastech kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a kybernetického prostoru. V praxi jde především o:
- Adaptaci na měnící se životní a bezpečnostní podmínky
- Odolnost vůči systémovým narušením
- Zajištění rychlé obnovy
- Individuální připravenost
Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.
Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činností jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.
Bezpečnostní systém státu tvoří vzájemně propojené prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti ČR.
Prvky bezpečnostního systému ČR vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém ČR je možné strukturovat následovně:
- Ústřední prvky – Prezident, Parlament, Vláda, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady
- Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní služby
- Územní prvky – Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jejich pracovní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby