|
Specialized Partner
Chamber of Deputies |
- DATE: 8 September 2025, 9.00 - 16.30
- VENUE: Chamber of Deputies, Parliament of the Czech Republic, Malostranské náměstí 7, Prague 1
- PARTICIPATION: is limited to the professional community and is by invitation only
- LANGUAGE: Czech / English / Ukrainian / with interpretation
- CONFERENCE PROGRAMME
- CONTRIBUTIONS
- RELATED TERMS
- PAST EVENTS
- PHOTOGALLERY
- ONLINE STREAM - The conference will be broadcast live in the original audio track, with simultaneous interpretation and its recording will also be available in the video archive of the Chamber of Deputies and the Y/T channel of the Future Forces Forum
- ONLINE REGISTRATION - registration was closed on 1/9 and you will be informed by 4/9 about the possibility of participating in person
Under the Auspices of the Chairman of the Committee on Security, Chamber of Deputies, Parliament of the Czech Republic
![]() |
![]() |
The conference is organized under the auspices of the Chairman of the Committee on Security of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, Dr. Pavel Žáček, PhD.. |
AIM OF THE CONFERENCE
MAIN TOPICS
HOMELAND SECURITY AND RESILIENCE IV.
Cíl čtvrtého dílu konference
Další pokračování konference VBOS má za cíl udržet pozornost k dané problematice, přivést opět ke společným jednáním prvky bezpečnostního systému ČR a pojmenovat prioritní okruhy k řešení. Diskutovat aktuální otázky spojené s budováním Bezpečnostního systému státu (BSS).
Pro zajištění trvalé bezpečnosti a odolnosti státu je nezbytné komplexní a systematické posilování Bezpečnostního systému státu. V dnešním dynamickém a globálním světě čelíme řadě hrozeb a bezprecedentních výzev v oblasti bezpečnosti, které vyžadují neustálou pozornost a aktivní přístup. Od živelných pohrom, hybridních hrozeb a kybernetických útoků až po terorismus, organizovanou kriminalitu, dezinformační kampaně či migraci se bezpečnostní prostředí neustále vyvíjí a mění. Je nezbytné, abychom s těmito hrozbami dokázali efektivně bojovat a chránili tak naše občany, naši zemi a naše hodnoty.
Konference bude rozdělena do těchto čtyř tematických panelů /9.00 - 16.30 hodin/:
-
Zahajovací diskusní blok
PhDr. Pavel Žáček, Ph.D., předseda, výbor pro bezpečnost PS PČR
Tomáš Pojar, MA, poradce pro národní bezpečnost, Úřad vlády ČR
PhDr. Jan Paďourek, Ph.D., vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání, Ministerstvo vnitra ČR
Úvodní diskusní panel poskytne základní pohled na tématiku následujících bloků a pojmenuje základní pilíře Bezpečnostního systému státu, jakožto souboru institucí, opatření, mechanismů a politik, jejichž cílem je chránit stát, jeho obyvatele a zájmy před různými druhy hrozeb – vnitřními i vnějšími. Tento systém je základní součástí fungování každého moderního státu a zahrnuje různé oblasti – od obranyschopnosti až po ochranu veřejného pořádku či kybernetickou bezpečnost.
-
Provázanost vnější a vnitřní bezpečnosti
Eva Decroix, Ph.D., MBA, ministryně spravedlnosti ČR
genmjr. Mgr. Tomáš Kubík, náměstek policejního prezidenta pro SKPV, Policejní prezidium
brig. gen. Miroslav Hofírek, M.S., ředitel, Ředitelství speciálních sil, Ministerstvo obrany
Paul Haertel, Assistant Director, Critical Response Group, Federal Bureau of Investigation (2021–2024)
plk. gšt. doc. Mgr. et Mgr. Ing. Libor Kutěj, ředitel, Ústav zpravodajských studií, Univerzita obrany
Mgr. Pavla Novotná, ředitelka, odbor azylové a migrační politiky, Ministerstvo vnitra ČR
V současnosti je vnější bezpečnost (obrana proti zahraničním hrozbám) a vnitřní bezpečnost (ochrana obyvatel, veřejného pořádku a institucí) natolik provázaná, neboť hrozby překračují hranice států, že je nelze řešit odděleně. Moderní bezpečnostní strategie proto vyžadují integrovaný přístup, zahrnující:
- posílení spolupráce mezi zpravodajskými, obrannými a civilními složkami
- větší důraz na kybernetickou a informační bezpečnost
- společný přístup na úrovni EU a NATO
- zapojení občanské společnosti do odolnosti vůči hybridním hrozbám
Hlavní oblasti, kde se provázanost projevuje jsou hybridní hrozby a kybernetická bezpečnost, migrace a azylová politika, terorismus, energetická a ekonomická bezpečnost, válečné konflikty v blízkosti hranic EU, dezinformace a vlivové operace.
-
Moderní technologie a vnitřní bezpečnost
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D., ministr pro vědu výzkum a inovace
brig. gen. Ing. Radek Haratek, M. S., velitel, Velitelství informačních a kybernetických sil, Armáda ČR
Avital Sahar, CEO, Mithril Global Strategies, Strategic Campaign Specialist, Cognitive Warfare & OSINT Expert, International Advisor, Israel
Ing. Tomáš Krejčí, náměstek ředitele, Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost
brig. gen. Ing. Petr Šnajdárek, ředitel Sekce komunikačních a informačních systémů, Ministerstvo obrany ČR
doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze
doc. Ing. Tomáš Pajdla, Ph.D., předseda, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
Panelisté budou hledat odpovědi na otázky, zda bude principiálně možné se efektivně bránit hrozbám využívajícím nejmodernější technologie, aniž by byly implementovány také na straně Bezpečnostního systému státu. Nepřinesou investice do nejnovějších technologií a řešení v konečném důsledku úspory? Potřebujeme k využívání moderních technologií upravit stávající zákony?
-
Moderní krizové řízení
genmjr. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení
brig. gen. (res.) Dr. Chilik Soffer, Head of the Civil Defense Department (2006–2010), Home Front Command, Israel
Mgr. Kateřina Bartošová, ředitelka, Bezpečnostní útvar Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
genmjr. (ret.) Sergii Kryvonos, Deputy Secretary of the National Security and Defense Council of Ukraine (2019–2021)
Ing. Jaroslav Pejčoch, Secretary of The International Emergency Management Society (TIEMS)
brig. gen. v.v. Mgr. David Dlouhý, Ph.D., rektor, Policejní akademie ČR
Dalším z klíčových témat konference je otázka, zda je ČR dostatečně připravena na rozsáhlé bezpečnostní incidenty. Kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, teroristické útoky s velkým počtem obětí, průmyslové nehody, přírodní katastrofy, nebo rozsáhlé šíření dezinformací mohou mít zničující dopad na společnost. Je proto důležité, aby státy disponovaly robustními plány a kapacitami pro zvládání takových incidentů. Budeme hledat odpovědi na mnoho otázek jako například: Jaká je krizová připravenost státu a obyvatelstva? Neměla by se do škol vrátit tzv. branná výchova? Má stát nástroje mapování a znalost o schopnostech obyvatelstva a soukromého sektoru plus jejich mobilizační ochoty v případě potřeby bránit stát?
- Závěrečné shrnutí
PhDr. Pavel Žáček, Ph.D., předseda, výbor pro bezpečnost PS PČR
RELATED TERMS
Bezpečnost státu je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, komunity a zabezpečení funkce společnosti, k jehož úspěšnému uplatnění je nezbytné zajistit funkčnost dotčených orgánů státní správy a samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob a rozvíjení procesů a nástrojů, které slouží k posilování bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Vnitřní bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zevnitř. Jde o souhrn vnitřních bezpečnostních podmínek, legislativních norem a opatření, kterými stát zajišťuje demokracii, ekonomickou prosperitu a bezpečnost občanů, a kterými rovněž stanoví a prosazuje normy morálky a společenského vědomí. Stát musí být k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.
Vnější bezpečnost státu je stav maximální míry eliminace hrozeb ohrožujících stát a jeho zájmy zvnějšku. Hrozby mohou být vojenské nebo ekonomické povahy, mohou mít charakter migrační vlny apod. Jde také o souhrn mezinárodněpolitických, ekonomických a vojenských vztahů státu s okolními státy a koalicemi, jejichž prostřednictvím prosazuje své státní zájmy. Hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností může být neostrá a může docházet i k prolínání dopadů jednotlivých bezpečnostních opatření. Nelze tedy často jednoznačně tvrdit, že se konkrétní ohrožení či aktivity vztahují jen k jednomu z rozměrů bezpečnosti.
Odolnost státu – schopnost odolat a rychle se zotavit z úmyslných útoků, nehod, přírodních katastrof i nekonvenčních stresů, otřesů a hrozeb pro naši ekonomiku a demokratický systém. Součástí odolnosti státu je řada cílů a úkolů v oblastech kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a kybernetického prostoru. V praxi jde především o:
- Adaptaci na měnící se životní a bezpečnostní podmínky
- Odolnost vůči systémovým narušením
- Zajištění rychlé obnovy
- Individuální připravenost
Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako systém komplexní, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, zajišťování vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, roviny hospodářské a finanční, stejně jako např. sociální atd.
Základní funkcí bezpečnostního systému je plánování, řízení, koordinace a vyhodnocování činností jednotlivých prvků při zajišťování bezpečnosti státu. Systém musí adekvátně a operativně reagovat na hrozby a rizika a musí být schopen koncepčně a dlouhodobě reagovat na měnící se bezpečnostní prostředí.
Bezpečnostní systém státu tvoří vzájemně propojené prvky zákonodárné, výkonné a soudní moci, prvky územní samosprávy, ale i právnické a fyzické osoby, nesoucí svůj díl odpovědnosti za zajištění bezpečnosti ČR.
Prvky bezpečnostního systému ČR vytvářejí hierarchickou strukturu, jsou centrálně řízeny a koordinovány, případně na jednotlivých úrovních působí samostatně v rozsahu své působnosti. Bezpečnostní systém ČR je možné strukturovat následovně:
- Ústřední prvky – Prezident, Parlament, Vláda, Bezpečnostní radu státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady
- Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, zpravodajské služby, záchranné sbory, havarijní služby
- Územní prvky – Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a jejich pracovní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby




